Popis

Ahoj jmenuji se Deniska a letos mi bude 14 let. Poprvé jsem uviděla svět, když jsem otevřela oči a byla v náručí mého tatínka. Asi rok později si moje maminka začala všímat odlišností, nedokázala jsem mluvit, později jsem začala koktat a byla jsem dost pozadu na rozdíl od ostatních dětí ve školce, byla jsem jiná, ale ani jsem si to neuvědomovala, myslela jsem si že je to normální. Ale mamince se to nezdálo tak mě začala brát k doktorům, psycholožka nám poradila, až zajdeme k neurologovi a tam po různých vyšetření zjistili, že mám lehkou mentální retardaci. Od doby kdy mám tuto diagnózu chodím k hodně lékařům, a zrovna před pár lety mi zjistili, že jsem prodělala mononukleózu, a nikdo si ničeho nevšiml jen v té době jsem byla hodně unavená maminka mě musela brát ze školy protože jsem tam jenom spala. A v loni mi diagnostikovali středně těžkou mentální retardaci a zjistili, že mi nepracuje půlka mozku a proto můj vývoj zůstal ve čtyřech letech. Jsem hodně uzavřený človíček, nemám ráda nově věci, nové lidi a doktory, hlavně odběr krve, jednou jsem i mamince utekla kvůli doktora. Moje maminka má se mnou hodně práce, snažím se ji to ulehčovat, jenže rychle zapomínám. Zapomínám základní věci a pak maminka za mnou musí pořád chodit. Jsem jiná než ostatní v mém věku, a i když jsem jiná snažím se abych aspoň zapadla mezi spolužáky, to zatím jde chodím totiž do speciální školy. I přesto, že chodím do odlišné školy než ostatní tak se ve škole snažím, sestřička říká, že umím dobře počítat, ale spíš než počítání a čtení mě baví omalovat obrázky, hlavně koníky. Nevnímám, že jsem jiná a to je na jednu stranu dobře, ale zase nemyslím na denní věci, jako pití, jídlo, mytí ruk a zubů, vždy mi to někdo musí říct neudělám to automaticky. A i přes toto všechno doufám, že se to jednou zlepší a proto budu ráda když mi přispějete jakoukoliv částkou na snoezelen terapie, které by mi mohly pomoct pamatovat si věci, na které nyní zapomínám.